22. března: Z trav (povídka inspirovaná Silmarillionem)

22. března 2019 v 23:59 | Aredhel |  Povídky inspirované Tolkienem
Témata: "podvodník" (karta archetypů), "Ulfangova žena" (karta duchů textů 2), "The Grass Widow" (knižní titul) a citát básnířky Mayi Angelou "Curtains forcing their will against the wind, children sleep, exchanging dreams with seraphim."




O Ulfangovi a jeho rodině jsem už jednou psala - před dvěma lety, při první březnové výzvě. Byla to povídka Pro lepší život. A tak se stalo, že dnešní povídka je na tu starší hodně navázaná. Patří k sobě. Skoro pokračování, ale ne doopravdy, spíš jiný úhel pohledu. Ale žádný strach, povídka nejspíš dává smysl i bez znalosti té první, víceméně (spíš méně...).





Z trav
Seděla ve stepi a sledovala, jak jejím tělem prorůstá tráva.
Tu stéblo, tam kořínek. Čerstvý vítr jí svištěl nad hlavou.
Byla to step jejího dětství, zanechaná daleko za zády. Teď se k ní vracela, stará a osamělá. Podvedená.
Její muž býval vždycky takový - jako by žil všem navzdory. Dýchal jen, aby popíral očekávání. Když všichni ukazovali napravo, on šel vlevo, bez zaváhání. Vždy volil tu méně jistou cestu. Nejvíce trápil své nejbližší. Mluvil o štěstí, ale nosil smutek. Zemřel, aby se všem mohl vysmát.
A ji tu nechal zestárlou a ošizenou, se lživým příslibem budoucnosti.
Byla jeho vdova z trav, ztracená dcera stepi.
Téměř nechtěně si vzpomněla na druhou ženu, na tu, kterou miloval víc, ač přišla až po ní. Bezděky zavřela oči. Stále viděla hořet ten velký stan plný lidí a věděla, že ta druhá je pryč. Viděla i tři děti, které nebyly její, chlapce, a jak je poté něžně ukládala k spánku a hladila jim vlasy, aby neměli špatné sny. Jak spali a snili o věcech, kterým jen děti rozumí, a stanové plátno marně bojovalo proti větru. Takový klid…
(Někde v těch vzpomínkách byla i její dcera, ztracená příliš brzo a příliš dávno. Nechtěla na ni myslet a nemyslela.)
A pak vždy přišel on, její muž, její pán, náčelník, a roztočil jejich životy kolem neviditelného bodu. Přísahal, že to vše je pro jejich štěstí, ale nejspíš to byla čirá zlomyslnost.
Ulfang přikázal a všichni se divili. Proč bychom měli vyhledávat nebezpečí? Ale vždy poslechli.
Nejspíš měl plán, její muž. Plán jak podvést osud. Možná, že na konci té cesty na ně něco čekalo… Mohli mu věřit, nebo mohli utéct.
Ulfang zemřel a jeho poslední žert byl krutý. Ukázal jim cestu, strašnou, nebezpečnou cestu - a nechal je rozhodnout…
Vdova z trav dobře věděla, co si ti tři mladí muži, kteří nebyli jejími syny, zvolí.
Nedokázali svému otci neuvěřit.
Seděla ve stepi plné popela a zkázy a pozorovala, jak se její šedé vlasy mění v dým.
Kdesi daleko byla jejich step, ze které odešli. Kdesi daleko její děti stále spaly, nevinné a téměř šťastné, ve stínu prostého stanu.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Šárka Šárka | Web | 24. března 2019 v 9:34 | Reagovat

Ano, tady je hodně užitečné přečíst si minulou část :)
"Grass widow" je něco jako svobodná matka?
Na tvých povídkách mě pořád fascinuje, že kde profesor házel bitvy, hrdinské výpravy a slavná úmrtí, doplňuješ děj o hůře viditelný zbytek, o ženy a děti a matky a jednou zmíněné postavy. Nejen tento měsíc, když nemáš moc na výběr. A je to tak uvěřitelné a tak přirozené, tak dobré! To už píšu asi posté, ale je to tak

2 Aredhel Aredhel | Web | 6. prosince 2019 v 2:01 | Reagovat

[1]: Snažila jsem se, aby to bylo pochopitelné i bez ní, ale přeci je to asi příliš obskurní záležitost. ;)
Jo, taky mi google našel tenhle význam... snad je to téma trochu v povídce znát. :-?
No, abychom k profesorovi byli spravedliví, on neházel jenom tu epiku, velmi často psal o křehké kráse, naději a podobných věcech, ale je pravda, že co se žen, dětí a stěží zmíněných postav týče, je toho tolik co k doplnění. A to mě na tom baví. :)
Díky moc!!! (to taky píšu už po sté...)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama