Po životě

22. ledna 2019 v 23:59 | Aredhel |  Básně neinspirované Tolkienem
A máme tu další starou báseň z hlubokých hlubin archivu. Rok 2012, a přitom to není vůbec dávno, co jsem ji psala. Ach jo. Co je špatně s časem?
Téma dneska není nic veselého - věřili byste, že to byl úkol do školy?







Po životě

Jsem stín na plátně osudu,
co zemřel, aniž by kdy žil,
nebyl jsem, jako nebudu,
ozvěna jedné z mnoha chvil.

Žil jsem jen pro svět za světem
a nevnímal, jak běží čas,
k dobru svým malým obětem
jsem pouze s větrem zvedl hlas.

Samota, ta mě dusila,
a přitom dávala mi klid,
však v černé zemi studené
nemůžu plakat ani snít.

Říkáš, že pro nic zemřeme,
já nabízím ti všechen žal,
a též přátelství duše mé,
jíž život vězením se stal.

Že smrt vezme nás do nebe,
to naděje je překrásná,
má ruka v tvojí zazebe,
pojď, vykroč se mnou do prázdna.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Šárka Šárka | 23. ledna 2019 v 16:02 | Reagovat

2012? To ti bylo kolik? Sedum?
Je nádherná, božínku!
Téma byl "úkol do školy", nebo "smutek", nebo něco ještě úplně jiného?

2 Silwiniel Silwiniel | Web | 29. ledna 2019 v 18:21 | Reagovat

Krásné a smutné! Zajímalo by mě to samé, co Šárku. :D

3 Aredhel Aredhel | Web | 16. června 2019 v 0:28 | Reagovat

[1]: Sedm mi určitě nebylo!!! :D :D Bylo mi patnáct nebo šestnáct, pokud dobře počítám. :D
Děkuju strašně moc!!!
Téma bylo "hřbitovní poezie nalezená na náhrobcích". Takový typický úkol do školy. ;)

[2]: Děkuju moc, Silwiniel!!!
Bylo to tenkrát psané na seminář z češtiny, který se učitelka nebála udělat zajímavý. ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama