Děti světla

15. dubna 2018 v 21:25 | Aredhel |  Básně neinspirované Tolkienem
Dnešní báseň je věnovaná Šárce (a byla pro ni i napsaná). Zveřejňuju se svolením.









Děti světla
Prošli jsme branou jitra,
závojem snění, sem,
kde pod chodidly, v prachu,
našli jsme pevnou zem.

Po ní teď můžem chodit,
svěřit jí váhu svou -
prastaré kosti země
i náš strach unesou.

I všechny naše chyby,
i onu strašnou zář,
která z hvězd nocí chladných
padá nám na polštář.

Zemí teď smíme chodit,
ač stín nám zastřel zrak,
na ty, co v srdcích máme,
hledět, jak na zázrak.

Zkřehlými prsty stírat
ze slunce šedý prach,
a na vzpomínku čekat,
co spí nám na řasách.

Je křehká - pláčem voní,
však sílu hvězdy má;
tak, že jsme děti světla,
vzpomeň, až přijde tma.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama