29. března: Povinnost (povídka inspirovaná Pánem prstenů/ Silmarillionem)

29. března 2017 v 23:57 | Aredhel |  Povídky inspirované Tolkienem
Dnešní téma byl verš ze Samovy písně, kterou zpíval ve věži Cirith Ungol:

"já neřeknu, že skončil den,
a s hvězdami se nerozloučím"

Povídka je opět trochu zvláštní. Vypráví o dvou lidských ženách, bojovnicích, každé z jiného národa, jiného věku, s jiným osudem, o jedné víme hodně, o druhé téměř nic. Přesto před nimi leží velmi podobná volba: volba mezi povinností a tím, po čem jejich srdce touží. Tím, co je správné, a tím, co je možná osud... A každá se rozhodne jinak.






Povinnost
Pod temnou, bezhvězdnou oblohou stála žena.
Byla opásaná mečem a vlasy měla schované pod přilbou. U nohou se jí vlnil vřes.
Přes náhorní plošinu vanul východní vítr.
Zůstaň, přikazovali jí. Vládni lidu v králově nepřítomnosti. Proč toužit po smrti? Možná, že nakonec přijde i za tebou, tak proč jí chodit vstříc?
Ženina tvář byla bledá.
Oni jí nemohli rozumět. Byli muži. Nevěděli, jaké to je zůstat zavřená v kleci, zatímco oni budou umírat. Být pouhou ženou, zatímco oni se stávají hrdiny. Muset snášet blahosklonné a lítostivé pohledy, být odmítnutá zas a znovu. Oni mohli hledat smrt v bitvě.
Proč by nemohla taky?
Povinnost, zašeptal vítr a temná obloha. Hory na jihu čněly do prázdna.
Dávno mělo přijít jitro, ale den pouze temněl. Blížila se - velká bitva, v níž mnoho věcí pomine. Pokud zůstane zde, její srdce nikdy nebude šťastné. Bude vládnout svému lidu, možná bude královnou, pokud se muži nevrátí. Bude pouze ženou. A ten, který ji odmítl, nikdy neuvidí, že se mýlil. Nepozná smrt v bitvě.
Povinnost - samo to slovo řinčelo okovy.
Chtěla být volná, ještě jednou, naposledy.
Možná padala noc, ale ona zazáří, než temnota pohltí svět.
Přistoupila ke svému koni, a když kolem projížděla králova družina, její oči se setkaly s očima odvážného hobita.

Pod temnou, bezhvězdnou oblohou stála žena.
Byla opásaná mečem a vlasy měla schované pod kápí. U nohou se jí vlnil vřes.
Přes náhorní plošinu vanul severní vítr.
Jdi, přikázal jí. Jdi a ochraňuj náš lid. Proč se odevzdávat jisté smrti, když můžeš tolika přinést život?
Ženina tvář byla bledá.
Proč jí nerozuměl? A pokud jí rozuměl, proč jí nechtěl dovolit, aby zůstala? Proč zrovna na ni musel padnout los? Ano, byla jen žena, ale v srdci byla stejným bojovníkem jako muži, kteří zůstanou a budou bojovat předem prohranou bitvu. Její manžel, její syn. Nechtěla je ztratit.
Proč nemůže ženy a děti odvést někdo jiný?
Povinnost, zašeptal vítr a temná obloha. Hory na jihu čněly do prázdna a borovice voněly nocí.
Bylo ještě dlouho do svítání a noc byla studená. Blížila se - velká bitva, v níž mnoho věcí pomine. Možná to budou roky, možná dny. Pokud nezůstane, pokud uprchne, její srdce nikdy nebude šťastné. Bude bránit svůj lid, možná se stane kněžnou, pokud muži zahynou. A nikdy víc je neuvidí. Nebude jí dopřáno zemřít po jejich boku. Ale zachrání svůj lid.
Povinnost - to slovo znělo jako loučení, jako neprolité slzy.
Nechtěla je opustit, chtěla zůstat a bojovat.
Ale na tom, co chtěla, málo záleželo. Možná padala noc, ale ona zachrání, co může, než temnota pohltí svět.
Přistoupila k jednomu z vozů. Byl čas opustit Dorthonion.



Poznámka: Vážně si Éowyn neuvědomovala, že jí Théoden prakticky předává korunu?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Neklan Neklan | 29. března 2017 v 23:58 | Reagovat

Ech...

2 Neklan Neklan | 29. března 2017 v 23:59 | Reagovat

:-D To je v podstatě dost přesná povídka. :-D

3 Pamelína Jezevcová Pamelína Jezevcová | 30. března 2017 v 20:24 | Reagovat

Velmi dobré, dle mého názoru. Jenom se mi nedaří vzpomenout si, kdo je ta druhá. No co, zkusím si počtvrté přečíst Silmarillion a třeba to zjistím:-)

4 Aegeri Aegeri | Web | 31. března 2017 v 17:55 | Reagovat

Dost dobře vystiženo :) u druhé ženy vím o koho se jedná, ale nebudu zatím prozrazovat :)

5 Irith Irith | Web | 21. dubna 2017 v 6:19 | Reagovat

Přesně. To s tou Eowyn mi od začátku přišlo divné a tuším, že jsem o tom i někde psala. Prostě zahodila povinnost ke svému lidu a šla jen za osobním, prospěchem je blbé slovo, šla se dát nechat zabít, místo toho aby udělala něco užitečného. A ještě za to byla v podstatě odměněna.

6 Neklan Neklan | 19. května 2017 v 14:33 | Reagovat

Ta žena z prvního věku mi stále vrtá hlavou - samozřejmě, že první, kdo mne napadl byla Haleth, ale její příběh je jiný a s Dorthonionem nemá mnoho společného. A taky mi nesedělo na Aredhel, že by si vybrala něco tak okatého. :-D No navíc, tam to "předání žezla" bylo za poněkud hektičtější situace. No nic, musím pátrat dál - tuším, že v Bëorově domě a někde poblíž "Života začínajícího v dešti".
Škoda, že měla vlasy schované pod kápí - zajímala by mne jejich barva.

7 Neklan Neklan | 20. května 2017 v 20:42 | Reagovat

V Silmarillionu na straně 140 nalezena Berenova matka - Barahirova žena.

8 Aredhel Aredhel | Web | 23. května 2017 v 18:15 | Reagovat

[1]:[2]: V podstatě máš pravdu... :-)

[3]: Děkuju moc! :-) Jelikož to už Neklan uhodl, můžu to prozradit - jedná se o Emeldir, Berenovu matku, trochu zapomenutou, ale naprosto skvělou postavu.

[4]: Až napodruhé... hi hi hi (škodolibý elf). A díky moc!

[5]: No, já to vnímám trochu komplikovaněji. Není to ani tak o sobeckosti jako spíš o dokázání vlastní hodnoty ostatním i sobě; a to je důležité. Éowyn právem cítila, že jako žena je vnímána jinak než její bratr, že je uvězněná v životě, který se naprosto zásadně neshoduje s její povahou. Někdy člověk nemůže pokračovat, dokud sám sobě něco hodnotného nedokáže. Všimni si, že "pokoje" dosáhne teprve až když se prokáže. Mám spíš dojem, že si neuvědomovala důležitost pozice, ve které byla zanechána, než že by ji úmyslně zanedbala. Snažila se dát svému životu smysl - ale neviděla širší souvislost. A pak je tu taky ta záležitost s osudem - Éowyn jednoduše měla ve válce úkol. V širším kontextu bylo asi její rozhodnutí správné, ale třeba z pohledu Théodena (kdyby se o tom někdy dozvěděl), muselo být dost nezodpovědné.

[6]:[7]: Ano, je to Emeldir, Berenova maminka, která po Bragollachu odvedla ženy a děti do Brethilu, aby je zachránila ze země ovládané Sauronem, ačkoliv by moc ráda zůstala a bojovala. Hledat v "Život začíná v dešti" byla výborná intuice - prakticky to na sebe navazuje. Haleth to být, jak píšeš, nemůže, ať už kvůli Dorthonionu a neexistující rodině, nebo kvůli faktu, že Haleth podobnou volbu mezi povinností a touhou nikdy nepodstoupila.
A Emeldir měla samozřejmě tmavé vlasy, jako všichni správní Bëorovci. :-)

9 Neklan Neklan | 22. června 2017 v 15:47 | Reagovat

[8]: Pravda, Haleth hodili do vody a řekli jí: "Plav!" (Tedy tak trochu.) Ta asi moc času na rozhodování neměla.
Jako všichni správní... :-D Já si třeba Rían představuji blonďatou, ale ani nevím, jestli se o ní vede někde rozpra, která by toto objasňovala a Tuor byl blonďatý určitě po otci. No nic. Nechme vlasy vlasy. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama