1. března: Svoboda (povídka inspirovaná Pánem prstenů a Silmarillionem)

1. března 2017 v 18:35 | Aredhel |  Povídky inspirované Tolkienem
Počkat... co se to děje? Aredhel zveřejňuje článek dřív než za měsíc (a ještě má takový divný název)? Něco je špatně, ne?
Jo, taky si to myslím.

Asi jsem se zbláznila.
Rozhodla jsem se totiž neformálně (a nezávazně) připojit k Back to Middle-earth Month 2017. Co to pro mě znamená? Že se budu celý březen skoro každý den (nevím, kolik políček přesně má moje (červená) cesta, myslím, že dvacet osm) snažit vytvořit nějakou krátkou středozemskou povídku/báseň/něco na zadané téma (nějaké slovo/ citát/něco z herní desky). Mým cílem je dojít z políčka Start do políčka Konec. Bude to zajímavé, jsem zvědavá, jak dlouho mi to vydrží.

Dnešní téma bylo hezké - Svoboda. Na to napadne něco každého.

Schválně, jestli se tu objevím i zítra.



Svoboda
Pět tisíc let. Pět tisíc let a pár století k tomu. Doba tak dlouhá, že ji mysl ani nedokáže uchopit - ne doopravdy. Za pět tisíc let je zapomenuto, co bylo, a minulost se zahalí rouškou prachu. Za pět tisíc let je snadné zapomenout, co je to svoboda.
Ale bolest a hrůza - na ty se zapomenout nedá. A temnota je stále stejná.
Pět tisíc let.
Ano, utekl jsem. Utekl jsem, když vzduchem zněly jasné trubky a vše bylo ztraceno. Utíkal jsem ohněm a děs mě oloupil o poslední zbytky příčetnosti. Utíkal jsem a zem se třásla a hroutila se pod nohama. Křídla mi shořela na prach, když prorážela horký vzduch. Byla tam jeskyně. Tichá a chladivá a hluboko. Schoulil jsem se v nejzazším koutku a snažil se nemyslet. A svět se hroutil. (Nikdy jsem se tolik nebál.)
Pohřbili mě v temnotě a ani o tom nevěděli. Moře se vylévala, hory se sypaly a zvedaly, země ztratila svůj tvar a v nejhlubší ze všech puklin světa jsem ležel schoulený do klubíčka já. A vchod navždy zmizel.
Pět tisíc let jsem nesl na ramenou tíži hory.
Možná to byl trest za to, že jsem utekl. Možná jsem měl zemřít jako ostatní. (Teprve po eonech a eonech času jsem se dozvěděl, že ten, kterému jsme říkali Mairon, také nezemřel. Proč trest stihl jenom mě, a ne jeho? Já jsem bojoval až do konce, brodil se krví a dýmem, hořel a pálil, dokud neprolomili naši poslední obranu. On se před nimi plazil po kolenou a lízal prach, sladkým hlasem špinil vše, čím jsme byli. Proč jsem horší než on? Kde je jeho trest?)
Můj plamen byl pryč. Pět tisíc let bez ohně. Byl jsem slizký, odporný, ubohý.
Kolikrát jsem toužil opustit své tělo! Ale tyhle dveře se zavřely už dávno.
Pět tisíc let. A kolem nic než kámen a v něm stříbrné nitky.
Kdo by si po takové době pamatoval, co je to svoboda?
A pak se ozvalo první zaťukání.
Den po dni, rok po roce, století po století (protože kdo ví, jak dlouho to trvalo) se ozývalo stále blíž. Vždy o kousíček, o malý, mučivý kousek. Nakonec mezi námi byla jenom tenká stěna. Ťuk, ťuk, ťuk. Celým svým bytím jsem se upnul k tomu zvuku. Tady, tady, šeptal jsem do kamene. Mithril, mithril, mithril… (Slyšel jsem hlasy a poznával je. Když byl svět mladý, zabil jsem mnoho takových jako oni.)
Ťuk.
Otvor ve skále. Dost velký pro jeden z prstů mého těla. Dost velký pro trochu vzduchu.
Prostrčil jsem svůj dráp kamením a ten se v jediném vítězném výdechu oděl plamenem.

Pět tisíc let pod skálou a další tisíc v temných jeskyních. Ve světě pod sluncem už pro mě nic nezbylo.
Možná to bylo malé milosrdenství, že to poslední, co jsem před smrtí spatřil, bylo noční nebe plné hvězd.
(A že jsem neumíral sám, ale s někým, kdo mi aspoň trochu rozuměl. S někým z mého vlastního rodu.)




Poznámka: Balrogové mají křídla (aspoň podle mě). Zato nevidím jediný důvod, proč by měli mít rohy a vypadat jako beran zkřížený s opicí. Představuju si je mnohem víc humanoidní.
Vnímání času ve Středozemi je zvláštní. Co my víme o světě před pěti tisíci lety? Máme nějaké vykopávky, první písemné památky, pár staveb. Rozhodně nemáme v kulturním vědomí zakořeněné (pravdivé) příběhy o velkých hrdinech, nekončících válkách a ničení kontinentů. V době Války o Prsten uběhlo víc nějakých šest tisíc pět set let od Války hněvu, a přesto ty události nejsou zapomenuty. Ani zdaleka. Arda pamatuje déle.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Neklan Neklan | 1. března 2017 v 21:58 | Reagovat

Ghâš

2 Neklan Neklan | 2. března 2017 v 16:04 | Reagovat

Jo, Sauron totiž byl kromě toho, že zlý, taky inteligentní a asi si pamatoval co je to odpuštění ještě z dob kdy patřil k Aulëmu. (Jak se o tom, že přežil dozvěděl balrog? To je výpověď až z doby, kdy (b.) bloudil Morií?)
Myslím, že u durinovy zhouby jsou křídla zmiňována, ale ne na 100% abych tak řekl - tuším, že tam je něco ve smyslu - že se za ním roztáhla stín jako obrovská křídla, takže to (s malou pravděpodobností) mohl být opravdu jenom stín. Nad čím ale vždycky uvažuji je, jestli by byli schopni je použít k letu.
Čí invencí jesou ale rohy a to ostatní, to netuším. O tom jsem nenašel nikde nic. Třeba Lee? Nebo kdo navrhoval grafickou stránku filmu?

Arda je obrovská a přesto malinkatá - my na ni nahlížíme z perspektivy Ainur (ale tuším, že objem našich vědomostí je menší) - kdybys znala svět z andělské perspektivy, možná bys na tom byla podobně. Nejde ale jen o úhel pohledu, ale i o paměťové kapacity.

Něco, co neseme v genech (dědictví) je i ještě mnohem starší, než jaký je časový rozdíl mezi Válkami (Hněvu a o Prsten). Ale řek bych, že časové měřítko určitě (zda prostorové nevím) je různé u Ardy a u Země. Proto jsou tyto skutečnosti do jisté míry neporovnatelné.

Ta schopnost pamatovat je jednak možná skrytá v tom, že jsou dlouhověké bytosti, které to všechno zažily a dovedou o tom vypovědět a taky v něčem, co bych nazval třeba technologickým vývojem, nebo kýhošlakem - na Ardě má poznání tendenci spíše upadat - u nás dejme tomu růst. Je ale zas otázka kam padá to Ardské a kam roste to naše.

3 Neklan Neklan | 2. března 2017 v 16:18 | Reagovat

Klasika,;-( vyjádření k povídce: je fakt moc dobrá - polemika je nastíněna výše - ta závorka hned v prvním odstavci. Ještě mě napadá, že ten balrog vyznívá nějak moc pozitivně, ale to je asi stejný problém jako u Keonaxovy Čety. Víc nic.
Jo a když už hodláš tak chrlit, nechceš pár upustit i na Quentaru? :-D Třeba každou druhou, nebo každou sudou, nebo tak něco? ;-)

4 Šárka Šárka | 3. března 2017 v 12:39 | Reagovat

Hú, tohle je poslední místo, kde bych čekala nějaký měsíční projekt. Je to velmi příjemné překvapení a držím palce, ať se ti ho podaří dokončit. :)

Ve chvíli, kdy jsi mi osvětlila rozsáhlost Utumna, mám o podzemí Morie úplně nové mínění. Takový veliký respekt. 5000let staré záležitosti. Co byly ty další zrůdičky, které tam žily? A co tenhle bezejmenný balrog? Jsem ti vděčná za povídku z jeho perspektivy. Zas a znova- tenhle úhel pohledu lidi prostě nenapadne (nebo napadlo? nevím o tom). "Chudák" malej, tak dlouho bez ohně. Ta myšlenka je hodně dobrá - ne že  balrog celou dobu spal, on dobře dával pozor, co se děje. Jaké to asi muselo být pro Gandalfa, když po tisíciletích uviděl takového tvora?
Promiň, už se rozkecávám skoro jako ctěný kolega nade mnou :D

5 Neklan Neklan | 3. března 2017 v 14:25 | Reagovat

[4]: Babo! :-D :-D :-D

6 Irith Irith | Web | 4. března 2017 v 20:34 | Reagovat

To je naprosto dokonalá myšlenka. Přiznám se, že mi fakt dlouho trvalo než mi došlo o koho se jedná (ehm... po trpaslíky...). Ale je to moc pěkná myšlenka a, opět, naprosto originální.

7 Aredhel Aredhel | Web | 11. března 2017 v 3:33 | Reagovat

[1]: Přesně tak. :-)

[2]: Povídka se, až na poslední část (která se vztahuje k okamžiku balrogovi smrti), odehrává při jeho vysvobození. Samotná závorka o Sauronovi je ale pohled do budoucnosti: "po eonech a eonech času jsem se dozvěděl" je dost volné, může to být kdykoliv po vysvobození, ale moje představa byla, že po smrti jsou všichni temní Maiar ztraceni v Prázdnu, kde mají celé nekonečno na řešení vzájemných problémů a osudů. A Sauron byl určitě nepoměrně inteligentnější - což je celá odpověď na otázku ubohého balroga.
Křídla u balrogů jsou složitá záležitost, jedna z nejřešenějších středozemských otázek, silné důkazy jsou pro obě strany. Pokud to mám rychle shrnout, pasáž, kterou zmiňuješ, mluví spíš ve prospěch křídel, ALE v originále i českém překladu může být vykládána i metaforicky. Další důkaz pro křídla je v Silmarillionu, když balrozi vysvobozují Melkora ze spárů Ungoliant, je napsáno, že "přelétli Hithlum". I tohle ale může být vykládáno jako metafora pro rychlý pohyb, zvlášť v originálu. Hlavní argument proti křídlům je, že balrozi v naprosté většině umřou tak, že je někdo odněkud shodí, a přesto nikdy svoje křídla nepoužijou (nebo je ani nevyužijí v boji). Na druhou stranu se může argumentovat tím, že už jsou většinou těžce zranění... no, to bylo jenom kráká exkurze do problematiky. Rohy jsou, pokud vím, naprostý výmysl filmů, koho konkrétně ale netuším.
Myslím, že za to rozdílné vnímání času v Ardě může hlavně, jak píšeš, délka života některých bytostí. S tím odstavcem o genech souhlasím jenom z části: musíš si uvědomit, že příklad mezi těmito dvěma válkami jsem dala jenom kvůli balrogovu příběhu, skutečná historie Ardy ve vnímání bytostí jí obývajících je mnohem delší: před Válkou hněvu byl první věk, před tím strašlivě dlouhé Věky Stromů, předtím prakticky nezměřitelné Věky Lamp a předtím úplně neuchopitelné období formování Ardy, kde se na ní ovšem už nacházeli myslící (a pamatující si) bytosti (Valar a Maiar). Celková historie Ardy je nepochybně mladší, ale stopy civilizace či jak to nazvat jsou určitě starší než ty naše... nedokážu to správně vyjádřit. :-D

[3]: Dík moc. S tím pozitivním vyzněním: nemyslím si. Vyznívá zbaběle, žárlivě, nepřejícně a manipulativně (ubozí trpaslíci). Žádné skvělé vlastnosti. ALE má dvě "zlidšťující" emoce - strach a osamělost. S tím se můžeš ztotožnit, a proto najednou nemáš pocit, že se vlastně bavíme o zlé potvoře. Myslím, že to je tvůj problém s vnímáním záporáků - vnímáš je prostě jako anonymní síly zla (do jisté míry jsou), ale vždycky tě překvapí, že mají i jiné emoce než tichý hlásek, co jim našeptává "zlo, zlo, zlo". Nemusí to být nějaké extra pozitivní emoce, nemusí nikoho šíleně milovat apod., můžou být dokonce sobecké, ale jsou to  lidské emoce, a tudíž nám blízké. Žádný záporák nikdy neřekne "já jsem na té zlé straně, já jsem zloduch", i kdyby to byl sadistický šílenec, vždycky bude přesvědčený, že on má pravdu, že jeho stanovisko je nějak pochopitelné - vtipné je, že to samé si myslí i ti na hodné straně. Každý si myslí, že on je hrdina ve svém příběhu, i když je ten největší zloun ze všech. Proto, když se hodní zaměří na pocity zlých, najdou je až překvapivě podobné... zvlášť když je ta emoce strach.
Na Quentaro psát nebudu, jasně jsem to řekla už dávno, nemám ráda, když mám věci po celém internetu. ("Chrlit" - to zní dost negativně. :-D)

[4]: Já taky (bych tady něco takového nečekala). :-D
Utumno je fascinující, že? Tak třeba je tu ještě pořád ta chobotnička... ;-) Povídky z jiné perspektivy mě začínají bavit. Představuju si, že právě nepřítomnost ohně (nedostatek vzduchu apod.) musela být pro balroga nejhorší. Vždyť je to prakticky jeho podstata! A určitě celou dobu nespal - 5000, to bych se o něco snažila i já. Ne, ne, myslím si, že použil svoje maiarské síly a pěkně trpaslíky navedl na správnou cestu. :-)
Gandalfova perspektiva by taky musela být zajímavá - nejenom kvůli příbuzenství mezi nimi, ale i proto, že on ho znal předtím, před Melkorem, jako krásného a mocného ducha ohně...

[5]: Děcka. :-D

[6]: Díky strašně moc! Já jsem ráda, že jsi pochopila narážku na trpaslíky, takže si rozhodně nestěžuju. A popravdě, před trpaslíky jsou to spíš takové indicie - uvězněn v hoře, oheň, spojení se Sauronem...

8 drozd drozd | 19. června 2017 v 19:33 | Reagovat

Tady bych se odvážil nějak nesouhlasit.
Balrog je démon,a to znamená jen dvě emoce-strach(ten tam byl)-a nenávist,obzvlášť vůči světlému ohni hvězd.
Touha po milosrdenství tam podle mě nemá místo,spíš nenávist k němu.
Promiň,tak mi to přijde.

  Jinak jsi fakt skvělá-elfové,lidé,ale i trpaslíci,enti nebo hobiti-tys vystihla dokonale!
Jen ti zlí...
Všema Tvýma povýdkama se táhne krásná nit soucitu...jak kdyby ses učila u Nienny...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama