Deník z Olomouce

25. září 2015 v 9:53 | Aredhel |  O mně a články
Aredhel žije! (Zatím.)
Skoro jsem slíbila Irith, že napíšu z Olomouce nějakou reportáž a po zdravé úvaze jsem se rozhodla, že zdokumentuji svůj první týden na vysoké škole, abyste získali představu, jak se mi daří. Každý den má svůj deníkový záznam, pokaždé trochu jiný, někdy se dozvíte dost, jindy nic….
Tak tedy: vítejte v Olomouci, městě, kde žije víc studentů než obyčejných lidí a přecházet ulici je tu mnohonásobně náročnější než v Praze (to je pravda pravdoucí)!




Den 1.: neděle 20.9.
Aneb den mého příjezdu.
(Vysvětlení: bylo mi smutno a neměla jsem internet)


Dnes se mi nezdály žádné sny
a vše, co se stalo, bylo skutečné,
až příliš skutečné pro moje snivé srdce.
Kdyby to byl sen, mohla bych se probudit
a vědět, že jsem doma.
Kdyby to byl sen, už bych se probudila.
Vysoko nad mým oknem pableskují hvězdy, slaboučké,
ale existující;
pode mnou svítí okna paneláků a na obzoru věž katedrály;
hvězdy jsou nahoře a noční město dole,
daleko na západě leží domov
a ještě o něco dál Valinor.

Stojím mlčky v proudu jednadvacátého století,
a přece nemůžu říct těm, kteří jsou daleko,
že se mi stýská.
Jak je to zvláštní.
Jak jsme si zvykli, že můžeme poslat úsměv tomu,
kdo je stovky kilometrů daleko, a on
se v ten samý okamžik usměje zpátky.
A tak teď přemýšlím, jak sami a vzdálení
museli lidé být
v dobách dávno minulých…

Dneska jsem potkala anděla.
Byla to dívka a mluvila slovensky,
přišla ke mně,
ačkoliv jsme neměly společný ani jazyk ani cestu,
a pomohla mi nést, co jsem sama neunesla.
Nikdo se jí neptal, nikdo nežádal,
přišla sama.
A tak se teď musím ptát:
udělala bych to samé?

Dostala jsem dopis a úsměv na rozloučenou
a vzpomněla jsem si na něj až kvůli hvězdám.
Je několik málo slov od několika málo lidí,
která chceme slyšet, ale neuslyšíme;
já jsem je dostala na malém papíru.
Budu je číst ještě stokrát a přece nikdy.
Stokrát, až mi bude smutno,
osaměle,
nikdy však už jako poprvé, jako naposledy.
Kdyby to byl sen, proč by v něm byla slova
a hvězdy
a druzí lidé
a hvězdy
a slova?

Neboj se. Neboj se ničeho
než toho, že je ztratíš
a ony nebudou…



Den 2.: pondělí 21.9., škola od 8:00 do 18:15
Ráno se budím ještě za pološera - musím toho spoustu oběhat. Zaprvé si musím vyzvednout ISIC kdesi nahoře ve městě. Poctivě klusám pěšky, neboť olomouckého revizora jsem už jednou potkala, takže mám dokázané, že existuje. Moje další cesta směřuje přes celé centrum na jakousi ústřednu dopravního podniku, abych se už onoho zmíněného revizora nemusela bát. Vyfasuji na svůj čerstvě nabytý ISIC jakousi studentskou slevu a klušu do školy. Základy literárněvědné práce. Vyučující je docela sympatická, ale kdo ví, jak dlouho to vydrží. Přebíhání z jedné budovy UPOLu do druhé (UPOL má asi dvacet budov po celé Olomouci). Ta paní, co učí němčinu, je asi nejmilejší a nejvstřícnější dospělá osoba, jakou jsem kdy poznala. Sama mi nabízí absenční studium pro oba moje kurzy němčiny a já se jen těžko bráním nutkání padnout jí z vděčnosti k nohám, protože zkuste nastrkat dva rozvrhy do čtyř dnů. Další fakulta, na kterou spěchám, je přírodovědecká. Tam funguje internet. Zemák (pardon, Regionální geografie) - některé hodiny odpadají, jiné se konají. S hrůzou zjišťuji, že jestli to bude na všech hodinách probíhat stylem "do příštího týdne si přečtěte dvacet stran z odborné publikace xy", nebudu po zbytek svého života dělat nic jiného, než číst odborné publikace. Po konzultaci s doktorem Fňukalem si nicméně vyškrtávám polovinu rozvrhu, ještě si musím rozmyslet, co udělám s geologií. A zpátky na fildu. Typografie nápadně připomíná informatiku. Neumí tu náhodou někdo s fotoshopem? Já totiž ne…
Nějak zapomínám jíst. Mám svačinu, ale nejím to.
V Ústřední knihovně univerzity je internet. Úžasné, jak je na něm celé lidstvo, v čele se mnou, závislé. Cítím se pořádně provinile, že v knihovně nestuduju, tak se aspoň snažím udělat úkol na Základy literárněvědné práce. Hmm.
Vypínají v Olomouci po setmění všechny semafory? V Olomouci určitě vypínají po setmění semafory! Zajímavá volba. Já osobně bych šetřila energii na něčem jiném (třeba na nasvícení katedrály), ale proti gustu…
O půl jedenácté večeřím polívku z pytlíku. Je dobrá. Zítra bude chutnat hůř.



Den 3.: úterý 22.9., škola od 8:00 do 18:15
DEN HOBITŮ!!!
Stále nemám internet, a tak objevuji taje mého notebooku: například Malování.
Co jsem se dnes naučila ve škole?

Hodina Úvod do studia jazyka - jak je to s živými a mrtvými jazyky?



Hodina Úvod do literární teorie - došlo na hluboké životní pravdy:


Hodina Úvod do životního prostředí:


A konečně: Terka Trpaslík a Aredhel slaví Den hobitů!!!! (Jako fakt! Sice se to muselo vtěsnat mezi Aredheliny hodiny…)


A jako to bylo s večeří?




Den 4.: středa 23.9., škola od 8:00 do 18:15 (zdají se vám ty časy každý den stejný? zítra bude změna)
Pomalu se mi to začíná slévat dohromady. Ráno absolvuji další předmět, ze kterého se vyklube informatika a pozdě odpoledne ještě jeden. Nějak se nám to začíná množit.
Nevíte někdo, jaké jsou slovesné tvary? Kdokoliv?
Tedy, že si na vejšce budou tak zakládat na nejrůznějších domácích úkolech jsem netušila; úplně jako na základce. Bylo by lehčí spočítat, z kolika předmětů jsem nedostala domácí úkol, než z kolika jsem dostala, protože pak by odpověď zněla "ze všech" a já, naprosto upřímně, netuším, na kolik předmětů chodím. Co se stalo s tím flákačským vysokoškolským životem, o kterém všichni mluví, a který se nekonal ani první týden? (Tedy, ne že bych se neflákala, ale chápete, jak to myslím…)
Celé odpoledne trávíme s Terkou Trpaslíkem v zahradě nad Bezručovými sady (Bezručovy sady jsou magické místo - kamkoliv v Olomouci jdete, musíte přes ně), povídáme si a je nám dobře. Až do mé další hodiny informatiky.
Večer: Olomouc má úctyhodné množství krásných kostelů, z nichž ten nejmíň zajímavý je paradoxně katedrála sv. Václava. Už při mé historicky první návštěvě Olomouce letos v zimě mi nejvíc přirostl k srdci kostel Panny Marie Sněžné, kde se, shodou okolností, každou středu večer koná studentská mše, na kterou jsme se s Terkou rozhodly jít. Očekávala jsem… nevím, co jsem očekávala, ale rozhodně to nebyl kostel do posledního místa zaplněný mladými lidmi a mše s atmosférou tak úžasnou, jakou jsem na mši nezažila už hodně dlouho. Bylo to úžasné. Aspoň se teď mám v Olomouci i na co těšit.
A bonus na závěr: mám internet!
Většina mých zoufalých výkřiků o pomoc zůstala bez odezvy, tak mi nezbylo než doufat, že táta doma nějaký ten drát splaší. Byla jsem od něj zaúkolována, ať najdu jakousi zdířku; proto jsem poctivě hledala, a co se nestalo: v pavučinách, skřípnutý pod jedním stolem ležel zapomenutý kabel. Fungoval! Můžu začít dělat domácí úkoly…



Den 5.: čtvrtek 24.9., škola od 8:45 do 20:00

Chci se vyspat!

Cítím, že bych měla poznamenat něco o počasí: je hezky. Ha ha.

Sedm rostlin, které změnily svět: brambory, koka, bavlna, Stromovous, chininovník, čaj, cukrová třtina.

Možná bych taky měla říct něco o lidech z Olomouce. Žádní nejsou. Studenti jsou vlastní živočišný druh (a nikdo jiný tu nežije).

Minutky v menze jsou větší, než byl náš oběd ve školní jídelně.

Divím se, že mě ještě nic nezajelo, protože přecházet ulice v Olomouci je vážně adrenalin. (A při chození pěšky se to musí dělat často. Myslela jsem, že budu jezdit, ale zapomeňte na MHD: většina linek jede tak dvakrát do hodiny.) Ulice tu zásadně nemají přechody, a pokud se přechod zjeví, téměř určitě tam není semafor. A jestli tam snad náhodou semafor je, zelená pro chodce se rozsvítí až poté, co auta ze všech stran projedou čtyřikrát. A po setmění stejně všechny semafory vypnou (i ty pro auta). Platí tu holt právo silnějšího. Nebo spíš drzejšího (zoufalejšího), protože jinak by si chodec ani neškrtl.

Domnívala jsem se, že jdu studovat češtinu a geografii, ale očividně jsem se mýlila a jsem studentem jakési výpočetní techniky. Už čtyři mé předměty nápadně připomínají informatiku. U geografie jsem to snad ještě mohla čekat, ale že s ní česká filologie bude hrdě držet krok, je vážně překvapením.

Typografie- umí tu někdo s fotoshopem?
Základy geoinformatiky a GIS - přesně to, jako co to zní. Ještě jsem si nenainstalovala ten program, ve kterém budeme tvořit mapy…
Audiovizuální technologie - ovládá tu někdo korekci videa a zvuku?

Statistika pro geografy - brr, počítače a matematika. Zatímco na přednášce ještě může člověk sedět a zapisovat si s blaženým vědomím, že dneska ještě přednášejícímu rámcově rozumí, což se však příští, maximálně přespříští týden jistojistě změní, cvičení funguje jinak. Dostaneš elektronický manuál, program, o kterém nikdo z celé třídy nikdy neslyšel (jak by také mohl), dva úkoly a plav!

Že tomu nerozumíš? Vždyť máš manuál!

Že z něj chápeš první tři slova? No, času máme dost… Odejít smí ten, kdo oba úkoly splní.

(Byly jsme tam čtyři holky. Těžko říct, která byla nejztracenější.)

Nakonec jsem se neutopila. Dílem zásluhou zoufalých pohledů, které jsem vrhala na vyučujícího, dílem kvůli pomoci kolegy po mé levé ruce. Nutno říct, že on se zase neutopil díky mně. Krásná týmová práce. Končili jsme v osm.

Podařilo se mi opařit se čajem. Budu muset změnit taktiku.



Den 6.: pátek 25.9.
Je ráno a já jedu domů! Eglerio!
(Tedy spíš do Krkonoš, takže internet žádný, ale co…)
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 rioli rioli | Web | 25. září 2015 v 12:10 | Reagovat

jednou to okomentuju pořádně a všechno, ale na photoshop mám manuál v podobě souboru návodných videí. Je to v angličtině, jestli je to ok. Když mi napíšeš mail, pošlu Ti to přes úschovnu :)

2 Polly Polly | Web | 25. září 2015 v 15:49 | Reagovat

Tak jestli i na té Tvojí vysoké škole je tolik informatiky, tak to je hrozné. A já se těšila, že se jí zbavím...
Ty obrázky v malování jsou super :-)
Alespoň se nenudíš...

3 Aredhel Aredhel | E-mail | Web | 25. září 2015 v 17:12 | Reagovat

[1]: Ano, prosím! Byla bys strašně hodná! (Klepni na mail, objeví se dole.)

[2]: Třeba je to jenom u mě. Ale když o tom tak přemýšlím, architektura taky nebude informatiky prosta... bohužel.
Ty obrázky mě vážně bavily. (Ten první mě napadl už na přednášce.) Díky.

4 Irith Irith | Web | 25. září 2015 v 18:39 | Reagovat

Obrázky jsou dokonalý a reportáž také tak. Hodně pobavila. A neboj, svět není jenom informatika, brzy se to zlepší. S photoshopem jsme se učili... můžu ti zkusit poslat poznámky.
A vidíš, že tam jsou fajn lidi, ty máš na lidi prostě štěstí :-)

5 Šárka Šárka | Web | 25. září 2015 v 20:24 | Reagovat

Huráá, Aredhel žijee, Aredhel píšee! :) A co se mi líbí, že na to, jak je první den zpracován básní s náznaky zoufalství, tak se postupně objevují i nějaké pozitivní postřehy. Chtěla bych Ti jen doporučit, ať si co nejdřív rozmyslíš, který ze dvou oborů se Ti líbí víc, a na druhý se v případě stresu okamžitě vykašlat. Nevím, nakolik je to moudrá rada, ale studentská léta jsou krásná a nestojí za to si je kazit lítáním sem a tam. Samozřejmě jestli Tě bude bavit obojí a budeš borec, zvládnout se to dá bez větších problémů. (Ale chápej, všichni pro Tebe chceme co nejvíc volného času :D )
Tak se drž a někdy přijeď! Máme Tě rádi, jasný!?

6 Clarissa Clarissa | Web | 26. září 2015 v 0:36 | Reagovat

Můžeš na sebe být hrdá. Já bych se na tvém místě sesypala už třetí den...

Hýbající se latina mě totálně dostala. Jak ti sakra při hodině přišla taková inspirace? :D

Ještě jednou ti přeji pevné nervy, úspěšné zápočty, co nejméně úkolů a informatiky a co nejvíc volného času! :)

7 Jeremiáš Jeremiáš | Web | 26. září 2015 v 21:22 | Reagovat

V menze jsem ještě nejedl (mám čas na oběd přesně 1x týdně :D), "informatiku" umím, ale to ti asi dvakrát nepomůže a co se týče vypínání semaforů, není to prosím pěkně kvůli úsporám. Zkrátka nejezdí tolik aut, aby se kvůli tomu mělo smysl vzrušovat. :D
Pannu Marii Sněžnou moc osobně nemusím, poněvadž je to baroko. Aniž bych uznával rovnici protireformace = doba temna, baroko stejně fakt nemám rád. To sv. Václava bych se docela zastal - má moc pěkné štíhlé věžě a vevnitř je krásně šero.
Mrkni se ale hlavně k Mořicovi - to je totiž řádná gotika, přesně jak ji mám rád.
Každopádně - skvělé postřehy! :)

8 Vénie Vénie | Web | 27. září 2015 v 9:45 | Reagovat

Žiješ, ale trpíš. Musím ti upřímně blahopřát, protože já bych tam se svým přístupem ke škole nevydržela ani den. Doufám, že se ti to všechno podaří jakžtakž sesynchronizovat a že tě uvidím na Mexafellině srazu blogerů. :-D

9 Hanami Hanami | 29. září 2015 v 18:35 | Reagovat

Nevím jestli se smát, protože jsi zase překonala sama sebe nebo brečet, protože se mi tak stýská. Na úpravu fotek a kresbu celkově doporučuji Gimp 2. Ano Aredhel, používaly jsme ho i ve škole. :D Klidně ti ho někdy ukážu nebo udělám tutoriál na základní funkce pro osvěžení paměti. Tvoje obrázky jsou zlato. Můžu si je drze archivovat?

10 Hanami Hanami | 29. září 2015 v 18:35 | Reagovat

Nevím jestli se smát, protože jsi zase překonala sama sebe nebo brečet, protože se mi tak stýská. Na úpravu fotek a kresbu celkově doporučuji Gimp 2. Ano Aredhel, používaly jsme ho i ve škole. :D Klidně ti ho někdy ukážu nebo udělám tutoriál na základní funkce pro osvěžení paměti. Tvoje obrázky jsou zlato. Můžu si je drze archivovat?

11 bantyszobrieissa bantyszobrieissa | 1. října 2015 v 22:02 | Reagovat

"v dobách dávno minulých" je rafinovaná krádež Tolkiena?

12 Silwiniel Silwiniel | Web | 4. října 2015 v 10:54 | Reagovat

Hlavně klid, začátek vš je vždycky hrozně zmatený a chvíli trvá, než si na to člověk zvykne. ALe neboj, určitě se to zlepší! Já byla zezačátku na vš taky pěkně zmatená a vyděšená. Teď jen lituju, že jsem nedostudovala, takže se drž a bojuj! Držím ti palce.

13 Baribal Černý Baribal Černý | 4. října 2015 v 22:41 | Reagovat

Děkuji za poutavé líčení! Už se těším na další zajímavosti z podivuhodného světa jménem OLO...

14 Aredhel Aredhel | Web | 4. října 2015 v 23:06 | Reagovat

[4]: Díky. :-) Snad se to skutečně zlepší (i když třeba taková statistika se zatím jenom zhoršuje...), poznámky by byly úžasné! Štěstí na lidi? Když to říkáš... ;-)

[5]: Dík moc za podporu i radu!!! Je toho už teď docela dost, ale je pravda, že ještě nejedu na plný výkon, mohla bych být důslednější... Nevím, jak to budu zvládat, třeba zítra mám školu opravdu bez přestávky od osmi do čtvrt na sedm, ale jsou to hodně přednášky, takže si při nich snad trochu odpočinu. :-) A abych nebyla jenom negativní, jak správně poznamenáváš, nacházím i docela dost pozitivních, nebo aspoň úsměvných věcí.

[6]: Díky mockrát!!!
No, ten učitel vykládal, jak je to s živými a mrtvými jazyky a jak s latinou, že je mrtvá, ale vlastně tak úplně není... nemohlo mě to nenapadnout. ;-)

[7]: No, mě už večer párkrát málem zajeli...
Je pravda, že Sněženka vypadá jako takový klasický barokáč, ale, nevím proč, má pro mě takovou zvláštní přitažlivost, cítím z ní atmosféru, a to ačkoliv baroko taky nijak nepreferuju, i když proti němu v zásadě nic nemám. Gotika je krásná a stejně tak i Mořic, ale jinak na mě ten kostel působí trochu chladně (a teď nemluvím o teplotě v něm); ale zase je krásně ponuře majestátní. ;-) Zato z katedrály cítím nějakou nepůvodnost, či co...

[8]: Díky, taky v to doufám. :-) V možnost návštěvy Mexafellina srazu i ve zvládnutí školy.

[9]:[10]: Taky se mi strašně moc stýská!!! :-(
Gimp, to bych si musela nainstalovat, což? Ale tutorial od tebe bych brala, i kdyby jenom proto, abych se měla na co dívat. ;-) Archivuj, archivuj...
(Já chci domů...)

[11]: <musí se kouknout, kde to napsala, aby mohla odpovědět...>
Ne, to je jenom básnické vyjádření, které bych jinak musela vyjadřovat velice nebásnicky, ten večer jsem nebyla ve stavu, kdy bych byla schopná kohokoli vykrádat... 8-)

[12]: Zmatená a vyděšená, to je dobře řečeno...
Díky moc, snad už se to trochu usazuje. :-) Určitě se budu snažit vydržet.

15 Aredhel Aredhel | Web | 4. října 2015 v 23:07 | Reagovat

[13]: Nevím jestli nějaké další přijdou, tohle bylo jednorázové vyslyšení jednoho přání...

16 Terka Trpaslík Terka Trpaslík | 5. října 2015 v 23:26 | Reagovat

Co s týče těch kostelů, katedrála je nádherná zvenčí, ale ten děsivě barevný vnitřek mě jaksi moc nenadchl, v zářivých barvičkách a vzorech se dá najít novogotika, ale ne pořádná gotika. to Mořic je nádherný, ale doopravdy ze všech nejvíc mě unesla Sněženka. Asi to bude mimo jiné i tím, jaké úžasné mše tam bývají pořádány.
Tak, a teď k článku. Mrzí mě, že Tvůj první den byl tak smutný, ale snad Ti to to úterý aspoň trochu vynahradilo :) Ty obrázky mě ale fascinujou, teď se nechechtám nahlas jen proto, že vážně nechci burcovat spolubydlící.
Ovšem, máš můj hluboký respekt za odvahu studovat dva obory zaráz, i když je to trochu šílenství.

S Photoshopem jsem kdysi dávno trochu uměla, ale teď už toho mnoho dohromady nedám, takže nevím, jestli bych byla schopná nějak poradit...

17 Aredhel Aredhel | Web | 6. října 2015 v 18:41 | Reagovat

[16]: Novogotika, že jo? (Já si to snad vygooglím...) Nemůžu než s tvým názorem na kostely souhlasit. ;-)
Úterý a všechny další společné vycházky mi můj první večer určitě vynahradily. :-) Díky moc... za všechno.

18 Jíťa Jíťa | Web | 14. října 2015 v 11:03 | Reagovat

Z tvého popisu vychází Olomouc jako takové krvelačné nepřátelské město :D Mně se tam vždycky líbí, když se do ní jednou za rok podívám :) Sprav si chuť v kavárně M-Kafé kousek od náměstí, dělají tam skvělý palačinky a kapučíno :)
Z "informatiky" neměj strach, dokud ji opravdu nestuduješ (můj případ) :D to pak jde opravdu do tuhýho :D

19 Aredhel Aredhel | Web | 19. října 2015 v 10:13 | Reagovat

[18]: Nechtěla jsem, aby to vyznělo pro Olomouc tak negativně, s městem samotným určitě nic špatně není (až na ty semafory ;-) )! M-kafé? Palačinky? To určitě vyzkouším! :-)
Ty studuješ informatiku? Tak teď tě opravdu lituju!!!

20 Jíťa Jíťa | Web | 19. října 2016 v 21:05 | Reagovat

[19]: Haha, po roce přesně jsem se sem zatoulala :D

Není proč mě litovat, vybrala jsem si ten obor naprosto dobrovolně a baví mě to :D

21 Aredhel Aredhel | Web | 24. října 2016 v 18:34 | Reagovat

[20]: :-)
No, to já mám takové pudy litovat každého, kdo použije slovo "informatika" ;-) To bude tím, že ty lidi skrytě obdivuju...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama