Píseň zimních hor
31. prosince 2014 v 18:13 | Aredhel | Povídky a jiná psaní neinspirovaná TolkienemKomentáře
[1]: Ano, vždycky to vycítí. :D
Popravdě, povídce jsem ze začátku hledala Tolkiena. A když už jsem si byla skoro jistá, že musí jít o Túrina, všimla jsem si, že tohle Tolkien není. To je to postižení v praxi. :D
Šťastný Nový rok!
[2]: Počítače fungují jen, když se k nim minimálně třikrát denně modlíš slovy "Tak už se konečně zapni, zapni se, já ti neublížím" a přitom mlátíš hlavou do stolu, nebo když to nejméně potřebuješ :-)
Povídka se mi líbí moc. Proč v tom vidím Thorina, jak zoufale hledá klíč k Osamělé hoře, který ztratil?
Je zvláštní, že nejkrásnější povídky, co jsem od tebe četla, se odehrávají v horách.
[3]: "Programe náš, jenž jsi v paměti, pozdraveno buď jméno tvé, příjď operační systéme tvůj, buď vůle tvých příkazů na tiskárně jakož i na obrazovce. Data naše vezdejší dej nám dnes a odpusť nám naše vstupní i výstupní chyby, jakož i my odpouštíme viníkům s vadnými logickými obvody. Neuveď nás ve zklamání a zbav nás napěťových rázů, neboť tvůj jest algoritmus i aplikace a řešení zacyklené na věky věků. Exit." Neznáš?
Přiznám se, taky jsem tam hledal Tolkiena, ale pak jsem se podíval do záhlaví :D
[3]: Přesně. Alespoň ví, kde ho ztratil.
Ale úplně, úplně na začátku, jak tam je napsáno, jsem provozovala na Smíška (no jo no, posedlost) :) Jenže už poznámka o děravých botách to vyvrátila...
[5]: Neznám. A nerozumím tomu. Ale je to geniální :-)
[1]: Díky, díky moc!!! Takovou reakci jsem opravdu neočekávala a od tebe si jí obzvlášť cením, zvlášť když uvážím, že je to takové krátké a ... divné. Dík!
Jestli píšu v ich formě? Dřív bych odpověděla, že nevím, ale teď odpovídám, že (skoro) ne. Příkladem budiž tahle povídka, která podle všech pravidel vesmíru v ich formě být měla, ale já jsem to napsala nejen neosobně, ale pro jistotu i v mužském rodě... :-)
Někteří elfové sníh rádi mají- třeba já.
[2]: :-D
Totální postižení, které dříve nebo později postihne všechny tolkienofily. Vím o čem mluvím.
[3]: Já svému počítači většinou říkala: "Pojď, ty to zvládneš, jsem s tebou, věřím ti. Ty na to máš... Tak už se konečně zapni, ty jeden...!!!"
Thorin hledající klíč? Zajímavý nápad, jenom se obávám, že hledá marně. ;-)
[4]: Protože hory jsou úžasné. Dík!
[5]: Tak to jsem neznala, ale je to naprosto geniální!!! Už aspoň vím, jak se modlit ke svému počítači...
Je možné, že se tady NIKDO nekouká na záhlaví. Hm, zajímavé.
[6]: Některé závislosti se prostě nezapřou...
[7]: Neboj, já taky rozumím zhruba polovině. :-)
"Listy spících divizen zamrzly do tvrdého křišťálového brnění a lámaly se při sebemenším dotyku" Pokud nic jiného, tak tahle věta mě uchvátila. Ale ba, že je to krásné celé, miluji tento styl povídek. Miluji taky cokoliv, kde je hlavní hrdina sám v zimní krajině. Něco tak jemného a krásného jsi prostě mohla napsat jedině ty :)
Zaprvé: nesmíš se ho bát. On to vycítí. Počítače VŽDYCKY vycítí strach, jako zvířata. No, a pak tě sežerou.
Zadruhé: Ano, napadla ohavná bílá hmota, dokonce i v Praze je kalamita jak na Sibiři. Elfové mají rádi zimu?
Zatřetí: Gratulace. Jen pěkně piš, ráda to čtu
Povídka je opravdu zvláštní. Něčím mi připomněla Bílé chodce a atmosférou tu povídku, co jsme četli ve škole (o umírající židovce). Musím říct, že se mi z povídek, co jsi napsala, zatím líbí nejvíc. Tak nějak mě zasáhla.
Píšeš i v ich formě?