25. března: Tohle mi tu drží místo

Včera v 23:40 | Aredhel
Dnes (a včera) jsem na OZP, tudíž bez internetu. Psát ale budu, zveřejním v neděli.
 

24. března: Tohle mi tu drží místo

Pátek v 23:30 | Aredhel
Dnes a zítra jsem na OZP, tudíž bez internetu. Psát ale budu, zveřejním v neděli.

23. března: Pravdivý příběh (povídka inspirovaná Silmarillionem… tak trochu)

Čtvrtek v 23:57 | Aredhel |  Povídky inspirované Tolkienem
Dnešní téma mi moc volnosti nedopřálo, jednalo se o dost konkrétní úryvek ze Silmarillionu:

"To bylo Poledne Blažené říše, plnost její slávy a blaženosti, dlouhé počtem let, ale ve vzpomínce příliš krátké."

Ale mně se o Valinoru vážně psát nechtělo.

Tak jsem se rozhodla, s pořádnou dávkou nadsázky, psát o jedné duši, která si tu blaženost zrovna moc neužívala a přála si, aby byla léty kratší a aby na to mohla šťastně zapomenout.

Dejte si pozor, je tu něco, co tu ještě nebylo! Povídka, která není ani kanonická, ani není myšlená vážně. Hotový Dagor Dagorath!
 


22. března: Třicet devět dní

Středa v 23:57 | Aredhel |  Básně inspirované Tolkienem
Dnešní téma bylo sympatické: předtucha/předvídání.

Mám v Silmarillionu spoustu oblíbených pasáží: mám zvolenou nejkrásnější pasáž, nejsmutnější pasáž, pasáž, která mě nejvíc zastihla nepřipravenou... a taky nejzlověstnější pasáž. A právě ta inspirovala dnešní báseň.

Možná vás to překvapí, ale vůbec není z vlastního Silmarillionu, ale z Akallabêth. Ale pokaždé, když ji čtu, běhá mi mráz po zádech:

"A pořád bylo všude ticho a osud visel na vlásku. Ar-Pharazôn totiž na konci zakolísal a málem se obrátil nazpátek. Srdce mu naplnilo zlé tušení, když pohlédl na němé břehy a viděl zářící Taniquetil, bělejší než sníh, studenější než smrt, mlčící, nepohnutelný, strašný jako stín Ilúvatarova světla."

Huh.

A jaké teprve musely být ty poslední dny na Númenoru, bez mužů, bez zpráv, v nejistotě... a pak ostrov začal dělat divné věci...

21. března: Věřit (povídka inspirovaná Silmarillionem)

Úterý v 23:59 | Aredhel |  Povídky inspirované Tolkienem
Dnešní téma bylo Víra, ale to je poměrně nepodstatné.

Dnešní povídka je totiž speciálně pro Irith a zadaného tématu jen sprostě využila. Před nějakou dobou jsme se s Irith vsadily a já dostala za úkol napsat jí povídku na téma setkání Aredhel, Eöla a Maeglina v Mandosu.

Dělala jsem, co jsem mohla. (Psát cokoliv odehrávající se v Mandosu vážně není jednoduché.)

Doufám, Irith, že jsem dostála očekávání. Užij si svoji povídku. :)

20. března: Strach (povídka inspirovaná Silmarillionem)

Pondělí v 23:50 | Aredhel |  Povídky inspirované Tolkienem
Na téma Začíná nový věk (nebo na něco hodně podobného) jsem už kdysi povídku napsala. Ona povídka je, jak jinak, dosud nezveřejněná, a nejspíš to tak ještě chvíli zůstane. Byla jsem trochu v pokušení ji dneska použít, ale podvádět by 20. března byla trochu škoda (už jenom 11 dní!).

Takže je tu jiná povídka, o začátku jiného věku a o jednom traumatu.

Hlavní postava je anonymní nandorský elf, žijící někde v údolí Anduiny. (Mohl by to být Lenwë, pokud chcete...)

19. března: Zelená cesta

19. března 2017 v 23:54 | Aredhel |  Básně inspirované Tolkienem
Dnes bylo téma cestovní, konkrétně toto známé dvojverší z Tolkienovy básně:

"The Road goes ever on and on
Down from the door where it began."

V českém překladu:

"Cesta jde pořád dál a dál
kupředu, pryč jde od mých vrat."

Dlouho jsem uvažovala, kterému z Tolkienových mnoha poutníků věnuji svou pozornost, ale inspirace prostě nepřicházela. Nakonec jsem poutníky zanechala jejich osudu a zaměřila se přímo na cestu. Ne metaforicky, ale doslova. Na cestu.
Konkrétně na Zelenou cestu.

Víte, jak poznáte, že nejste úplně v pořádku? Složíte báseň o cestě, a při tom se přistihnete, že tu chudinku litujete...

18. března: Život začíná v dešti (povídka inspirovaná Silmarillionem)

18. března 2017 v 23:57 | Aredhel |  Povídky inspirované Tolkienem
Dnešní téma byl úryvek z Aeneidy:

"...when first he stood near her and recognized her dimly through the shadows like one who, at the beginning of the month, either sees or thinks he has seen the moon rise through the clouds..."

Český překlad jsem bohužel neměla čas najít, volně se to dá přeložit nějak takhle:
"...když poprvé stál blízko ní a rozpoznal ji mezi stíny jako ten, kdo na začátku měsíce buď vidí, nebo se domnívá, že vidí, vycházet měsíc mezi mraky..."

A inspirace? Tentokrát vlastní zážitky...

17. března: Navěky (povídka inspirovaná Silmarillionem)

17. března 2017 v 23:30 | Aredhel |  Povídky inspirované Tolkienem
Víte, co přiměje Aredhel napsat opravdu krátkou povídku (ani ne 150 slov)?
Stačí k tomu temnící les, hrozící déšť a bolavé nohy... Ale výzva je výzva.

Téma byl citát od Lewise Carrolla z Alenky v říši divů: How long is forever?
(Ne napořád, očividně.)

16. března: Náhlý plamen

16. března 2017 v 23:35 | Aredhel |  Básně inspirované Tolkienem
Dnešní téma byl úryvek z Tolkienovy básně/divadelní hry Návrat Beorhtnothe, syna Beorhthelmova:

"The world withers and the wind rises;
the candles are quenched. Cold falls the night. "

V českém překladu (trochu nepřesně):

"Svět skomírá a vadne a větry nad ním vanou;
svíce již hasnou. Noc končí studeně."

Kam dál